Vše začíná u bazénové filtrace. Tu nesmíme podcenit, neboť jímá hrubé mechanické nečistoty a kaly ve filtrační patroně naplněné křemičitým pískem, případně alternativním médiem v podobě zeolitu nebo drceného skleněného recyklátu. Filtrační zařízení pohání vodní čerpadlo a voda tudy proudí soustavou hadic a skimmerů pomocí samočinného cirkulačního mechanismu.

Současně s filtrováním je třeba zajistit i desinfekci. Ve stojaté vodě by se již po několika hodinách rozmnožily bakterie, řasy, sinice a další mikroorganismy. Využívá se k tomu prostředků na bázi chlorových tablet, elektrolytického rozkladu roztoku mořské soli anebo aktivního kyslíku či ozonu, a regulátorů pH a tvrdosti vody.
I při starostlivé péči o kvalitu vodní náplně však může dojít ke znečištění velmi jemnými částicemi, které se nezachytí ve filtrační nádobě, a vytváří nevzhledné zákaly. Zdrojem těchto problémů bývají často opalovací krémy, řasy a sinice a některé další drobné nečistoty v koloidní formě.

Vločkovače využívá běžně i úpravna pitné vody

Pro efektivní odstranění mikroskopických částic se používá již mnoho let zavedený přípravek s názvem „vločkovač“. Jde o látku, jejímž cílem je sloučit drobné částečky do větších celků, tzv. vloček, jež se pak bez problémů zachytí ve filtraci, anebo se usadí na dně, odkud je odsajeme bazénovým vysavačem.

Mikroskopické organické částice bychom měli odstraňovat pravidelně, nejlépe preventivně, neboť jsou zdrojem potravy pro sinice a řasy, které bývají rezistentní vůči desinfekčním přípravkům. Vločkovač tedy dokáže včas zabránit jejich rozmnožování, které je příčinou zeleného zákalu a nepříjemného zápachu. V této souvislosti bychom měli připomenout, že právě sinice jsou zdrojem problémů s kvalitou vody v přírodních vodních rezervoárech, a bývají i důvodem k zákazu koupání.