Některá zvířata je možné v Čechách potkat jen v zoologické zahradě. Umíte si představit, že by se u nás proháněli ve volné přírodě například nosorožci? Je to asi taková představa, jako potkat ledního medvěda v Africe. Vědci však prokázali, že před tři sta padesáti lety se v Asii objevili srstnatí nosorožci, kteří se pomalu rozšířili i do Evropy. Byli dlouzí téměř čtyři metry a vážili až tři tuny. Pokud bychom si chtěli jejich velikost lépe představit, mohli bychom ho velikostí srovnat s nosorožcem indickým. Ten pravěký byl ale trochu robustnější. Nosorožec srstnatý měl dva dlouhé rohy. Tím se od dnešního nelišili. Jejich dlouhá srst jim umožnila přizpůsobit se chladným podmínkám doby ledové.

Nervózní kolos

Někteří jedinci nosorožce srstnatého mohli podle vědeckých výzkumů žít ještě před osmi až deseti tisíci lety. Což není až tak dávno.
·        Na otázku, proč vyhynuli, není jednoduchá odpověď.
o   Jednou z možností by mohla být změna klimatu, které se nedovedli velcí savci dost dobře přizpůsobit.
o   Někteří vědci jsou ale toho názoru, že za jejich vyhynutí může člověk, který je prostě lovem natolik zdevastoval, že už se z toho „nezberchali“.
Je to škoda. Bylo by docela zajímavé mít nosorožce ve volné přírodě. Ale asi bychom až tak bezstarostně do našich luhů a hájů nechodili.

Zvláště poležení u některého jihočeského rybníka by mohlo skončit nepříjemným proběhnutím se. Pokud bychom totiž vnikli nosorožci do jeho teritoria a rozzlobili ho, dokázal by za námi upalovat rychlostí až čtyřiceti kilometrů za hodinu. Což je rychlost malého mopedu. A jelikož tohoto popudlivého tvora dokáže rozhodit opravdu vše, asi bychom měli o zábavu postaráno.
·        Je ale pravdou, že většinou na poslední chvíli nosorožec zabrzdí.
·         A pokud nezjistí, že mu hrozí opravdové nebezpečí, tak se s funěním odebere zpět do svého přírodního bazénu.