Snad není člověka, který by neznal gin. Nejčastěji bývá součástí koktejlů, ale ani samotný není vůbec špatný. Je hned několik druhů tohoto alkoholického nápoje, z nichž v současné době je nejoblíbenější anglický London dry gin.
První doložené zmínky o tomto nápoji pochází z roku 1650 z Nizozemska, kde byl vynalezen dánským profesorem na univerzitě v Leidenu známým pod jménem Dr. Sylvius. Stalo se tak, když hledal levný lék na ledvinové potíže. To je také vysvětlením, proč se nápoj skládá ze dvou močopudných surovin – jalovcových bobulí a obilného destilátu. Díky doktorovým marketingovým schopnostem získal nápoj na oblibě a stal se běžně konzumovanou lihovinou v Nizozemsku a Belgii.

Britští vojáci nápoj poznali během bitev v Antverpách, kdy jej nazývali Dutch Courage neboli Dánská kuráž. Nejvíce se v Británii ale rozšířil za vlády Viléma III. Oranžského, který zde také zavedl jeho výrobu.
Gin je chutným nápojem sám o sobě, skvěle ale doplní velké množství koktejlů. Asi nejoblíbenější a zároveň nejznámější je v kombinaci s tonikem a limetkou. Historie této kombinace je docela zajímavá. Britští vojáci si vylepšovali tonik, který pili coby ochranu před malárií, aby jim hořký nápoj více chutnal. Obměnou může být nápoj zvaný Gin Buck, kdy se obyčejný tonik zamění za zázvorový. Kombinací je ale samozřejmě mnohem více, například:

• Martini

Mix s Martini (či jiným suchým vermutem), ledem a dozdobený olivami či spirálkou z citrónové kůry.

• Negroni

Mix s campari a sladkým vermutem dozdobený kouskem pomeranče.

• White lady

Mix s cointreau, citronovou šťávou a vaječným bílkem.

• Gin Fizz

Mix s citrónovou šťávou, cukrovým sirupem a sodou.
Kombinací je spousta, fantazii se meze nekladou, takže klidně zkuste vymyslet vlastní drink. Není to těžké, spolu s vodkou se jedná o jeden z nejvíce kombinovatelných alkoholů. Jisté je jedno – gin patří mezi suroviny, které snad nikdy neomrzí. A vždycky chutná.