Pšenice špalda by se dala označit jako prapšenice. Pěstovali ji již více než před 8000 lety Asyřané, Egypťané, Germáni a také Keltové. Na oblibě klesla až s rozšířením šlechtěné pšenice, která oproti ní byla (a je) mnohem výnosnější. Dnes už ale dáváme pozor také na kvalitu dané rostliny a jejího složení, takže se špalda začíná opět vracet na výsluní. A přináší s sebou mnoho výhod.

Jako první jmenujme odolnost – udrží se i tam, kde by klasická pšenice neměla šanci na přežití. Zvládá nepřízně počasí, hravě si poradí se škůdci a různými chorobami. Proto je mnohem snazší ji vypěstovat v bio kvalitě – v organickém zemědělství proto patří mezi top produkty.

Další výhodou je pak složení oproti běžné pšenici. Špalda totiž obsahuje mnohem více vitamínů (A, B, C, D, E), minerálů (železo, zinek, magnezium), trávicích enzymů a vlákniny. Díky tomuto unikátnímu složení pomáhá ke správné činnosti trávicí soustavy, je lehce stravitelná a pro alergiky méně toxická (nikoli však při celiakii – lepek obsahuje).

Nejvíce ji upotřebíme coby celozrnnou špaldovou mouku vyznačující se příjemnou, lehce oříškovou chutí. Uplatnit ji lze v každém receptu místo klasické pšeničné mouky. V obchodech seženeme jak hrubou, tak hladkou variantu, takže s ní v kuchyni můžeme pracovat tak, jak jsme běžně zvyklí. Pouze kvůli nižšímu obsahu lepku je u těst třeba myslet na přidání většího množství droždí, prášku do pečiva či jedlé sody.

A v jakých výrobcích ji lze koupit? Ze samotných nepomletých zrn lze uvařit pokrm na způsob rizota, zvaný špaldoto. Koupit můžeme také špaldovou kávu příjemné chuti, která neobsahuje kofein. Můžeme ji nalézt také u některých výrobců piva jako sladovou přísadu.

Využití této mouky je velice široké, uvařené pokrmy jsou velmi chutné. Jedinou nevýhodou tak zůstává o něco vyšší cena, než u běžné mouky. Pokud ale vyzkoušíte tu špaldovou, určitě ji už nebudete chtít znovu vyměnit za tu běžnou. Protože kromě skvělé chuti prospějete také svému tělu.